Židovský
tiskový a informační servis

Ačkoli bylo oficiální vyhlášení vítězného kandidáta na post egyptského prezidenta stanoveno až na čtvrtek, již dnes obyvatelé pásma Gazy oslavovali vedoucího kandidáta Muslimského bratrstva Mohammeda Mursího. Minimálně jeden ze členů volební komise totiž neoficiálně potvrdil, že Mursí získal 52% hlasů. V Gaze zavládla radost, neboť pokud se toto tvrzení ukáže ve čtvrtek jako pravdivé, bude Morsi prvním islamistickým prezidentem. Vládnoucí strana v Gaze, Hamás, má ještě jeden důvod k radosti. Je totiž lokální odnoží egyptského Muslimského bratrstva a nechává se inspirovat jeho činností. Podle listu Al-ahram uvítal „vítězství“ Mohameda Mursího i ministerský předseda Hamásu Ismail Haníje. Haníje se prý modlil za stabilitu a bezpečnost Egypta a vybídl arabské země, aby zamezily „izraelské agresi“.

Německý týdeník Spiegel přinesl tento týden informaci, že teroristům ze skupiny Černé září pomáhal s uskutečněním útoku na izraelské sportovce během olympiády v Mnichově v roce 1972 německý neonacista. V týdnech před útokem, během něhož zahynulo jedenáct izraelských olympioniků, pomáhal palestinským teroristům s opatřením falešných dokladů Willi Pohl. Podle nově zveřejněného obsáhlého policejního svazku se Pohl se potají osobně sešel s Abú Daúdem, mozkem celé operace, který vystupoval pod jménem Saad Valí, a kromě falešných dokladů pravděpodobně napomáhal teroristům i se zprostředkováním kontaktů a sháněním zbraní. Existuje také podezření, že byl zapojen také do dalších plánovaných palestinských útoků v Německu po mnichovském masakru, například do chystaného útoku v kolínské katedrále. Willi Pohl, který v současnosti v Německu publikuje detektivní romány pod pseudonymy E. W. Pless a Willi Voss a od své neonacistické minulosti se distancuje, byl v roce 1972 zatčen za držení střelných zbraní a výbušnin, krátce poté byl však propuštěn. Odtajněné materiály německé kontrarozvědky (BfV) ukazují, že německé úřady měly o chystaném atentátu řadu informací, přesto nezasáhly a Abú Daúda nezatkly.

Elie Wiesel, spisovatel s rumunskými kořeny a nositel Nobelovy ceny za literaturu, který za druhé světové války prošel koncentračními tábory Osvětim-Birkenau a Buchenwald, se rozhodl vrátit maďarský Řád za zásluhy, jíž byl vyznamenán v roce 2004. Tímto gestem chtěl upozornit na kauzu, jež zatím mimo Maďarsko většinou unikala pozornosti světových médií, totiž květnové piety věnované maďarskému fašistickému politikovi a spisovateli Jószefovi Nyiröovi, jíž se zúčastnili vrcholoví političtí představitelé Maďarska. Jószef Nyirö, původem kněz a rovněž básník, byl prominentním kulturním činitelem fašistického Horthyho režimu a po jeho pádu, v době v době vlády Strany Šípových křížů na sklonku druhé světové války, kdy došlo k největším deportacím maďarských Židů do vyhlazovacích táborů, byl i poslancem maďarského parlamentu. Z Maďarska utekl před Rudou armádou a útočiště před obviněními z válečných zločinů našel ve frankistickém Španělsku, kde také zemřel. Současná maďarská vláda prosazuje Nyirövy básně do škol jako doporučenou četbu a hlásí se rovněž různými způsoby k odkazu fašistického vládce Maďarska a Hitlerova spojence Miklóse Horthyho.

Za měsíc proběhne v izraelském hlavním městě již dvacátý devátý ročník Jeruzalémského filmového festivalu. O cenu za nejlepší celovečerní film se utká celkem devět izraelských snímků. Sedm z nich jsou režisérskými prvotinami a dva natočily ženy. V této kategorii budou soutěžit například filmy „Šarkia” režiséra Ami Levana, který debutoval na posledním berlínském filmovém festivalu, či snímek Meni Jaeše „Boží sousedé“ natočený ve francouzské koprodukci. I tento film získal vysoké hodnocení kritiky a byl promítán na festivalu v Cannes. „Šarkia” vypráví příběh Kamela Nadžara, který pracuje jako ostraha na hlavním nádraží v Beer Ševě a bydlí v nedaleké vesnici. Jeho bratr, který vesnici v podstatě řídí, se živí stavebnictvím. Jednoho dne Kamel najde na jednom z domů oficiální rozhodnutí o demolici. Zde začíná drama nejen Kamelovy rodiny, ale i celé vesnice. „Boží sousedé“ se zaměřují na ortodoxní komunitu v Bat Jam poblíž Tel Avivu. Tři přátelé Avi, Kobi a Janiv se rozhodnou vytvořit „náboženskou policii“ kontrolující dodržování všech předpisů, i kdyby to mělo být za užití násilí. K bodu zlomu dochází s příchodem volnomyšlenkářské Miri, do níž se zamiluje vůdce skupinky Avi. Festival nabídne také soutěž v kategorii dokumentárních filmů, kde bude soupeřit celkem deset snímků pojednávajících o kulturních ikonách, jako jsou izraelská básnířka Jona Wallachová a spisovatel Dan Ben-Amoc, či o společenské i osobní problematice. Prostor bude věnován také světové kinematografii: zahájení festivalu bude patřit premiéře filmu Woodyho „Římu s láskou“ (To Rome With Love) a na programu bude též dvojí velká retrospektiva: K oslavě stých narozenin italského režiséra Michelangela Antonioniho bude uvedeno jeho šest snímků a poctu festival složí i americkému nezávislému animátorovi Donu Hertzfeldtovi, jehož trilogie zde bude rovněž promítána.

„Izraelská armáda (IDF) nebude tolerovat žádný pokus o poškození občanů státu Izrael a její vojáci budou i nadále potírat veškerý teror namířený proti státu Izrael… odpovědnost nese Hamás,“ zaznělo z řad izraelské armády po sérii posledních útoků. Včera (18.6.) kolem poledne zaútočilo izraelské letectvo (IAF) na teroristickou buňku Islámského džihádu v pásmu Gazy a usmrtilo dva její členy. Podle IAF nešlo o odvetnou akci za ranní útok u hranic s Egyptem, při němž byl zabit šestatřicetiletý Izraelec Said Fašapša z Haify, nýbrž o reakci na útok palestinských ostřelovačů, kteří před pěti dny zaútočili na pole v regionu Eškol. Napadený farmář se ukrýval za traktorem až do příchodu jednotky izraelské armády. Traktor byl při útoku zcela zničen. O něco později byla z Gazy vystřelena raketa na region Chof Aškelon. Při tomto útoku naštěstí nebyl nikdo zraněn ani nedošlo ke škodám na majetku. IAF na něj odpověděla další operací v pásmu Gazy, kdy zneškodnila dva členy ozbrojeného křídla Hamásu Brigád Izz ad-Dín al-Kasám. Teroristická skupina se zrovna chystala odpálit další rakety na izraelskéúzemí. Po tomto zásahu IAF byla z Gazy vystřelena další raketa, tentokrát na jihoizraelské město Sderot. Ani při tomto útoku na civilní cíl nebyl nikdo zraněn.