Židovský
tiskový a informační servis

Počet členů židovské komunity v aglomeraci největšího města Spojených Států amerických New Yorku se za posledních deset let zvýšil o přibližně sto třicet tisíc. Podle hloubkové studie „The Jewish Community Study of New York: 2001“ činil v loňském roce počet židovských obyvatel ve městě 1 milión 540 tisíc oproti 1,41 miliónu v roce 2002. Tyto výsledky potvrdily konec trendu pozvolného poklesu počtu newyorských Židů, který převládal po většinu poválečného období. Zároveň je stále patrnější prohlubování rozdílů uvnitř židovské komunity: V dřívějších letech byl typický newyorský Žid universitně vzdělaný, liberálně orientovaný příslušník vyšší střední třídy, žijící na Manhattanu, v dnešním židovském New Yorku však mají stále silnější zastoupení ortodoxní Židé, sídlící především v městské části Brooklyn, kde v některých čtvrtích tvoří až 40% obyvatelstva. Vysoká porodnost mezi ortodoxními Židy, do nichž se v uplynulém období narodilo 61% židovských dětí v New Yorku, má také největší zásluhu na celkovém růstu komunity.

Polský poslanec Evropského parlamentu Mirosław Piotrowski pozval tento týden do Bruselu kontroverzního ultrakonzervativního katolického kněze Tadeusze Rydzyka, známého svými antisemitskými projevy v pořadech rozhlasové stanice Maryja, jejímž je ředitelem. Důvodem jeho schůzky s poslanci je zrušení licence sesterského televizního kanálu této stanice, TV Trwam. To polští konzervativní poslanci Evropského parlamentu pokládají za nepřijatelný útok na svobodu slova. Rydzykova přítomnost na půdě parlamentu však pobouřila mnohé členy poslanecké frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), do níž patří i Piotrowského strana Právo a spravedlnost. Britský levicově liberální deník The Guardian informuje o tom, že zejména členové britské Konzervativní strany protestují proti přítomnosti kněze, jehož ostře antisemitské postoje opakovaně odsoudily nejen židovské organizace, ale i představitelé Vatikánu. Londýnská konzervativní poslankyně Evropského parlamentu Marina Yannakoudakisová napsala Mirosławu Piotrowskému dopis, v němž Rydzykovo pozvání označila za nepřípustné. „Jeho výroky na adresu Židů mne osobně urážejí. Cítím zklamání nad tím, že člen ECR umožnil otci Rydzykovi vyjadřovat své názory v Evropském parlamentu. Ctím svobodu projevu, je ale třeba stanovit hranici, za niž patří ti, kdo podobně jako otec Rydzyk propagují antisemitismus a xenofobii.“

Francouzští policisté zatkli tři muže podezřelé z antisemitského útoku, k němuž došlo minulý týden. V Sarcelles na severním předměstí Paříže byl minulý pátek (8.6.) napaden osmnáctiletý židovský mladík. Útočníci mu vzali mobilní telefon a zahrnuli jej antisemitskými urážkami. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls se v sobotu v sarcelleské synagoze setkal s předsedou tamní židovské obce Richardem Halimim, jehož ujistil o odhodlání vlády netolerovat žádné antisemitské útoky a urážky. Valls napadení označil za „svévolný útok proti francouzské republice“.

Jak informovala v pondělí francouzská agentura AFP, rodina Mohameda Meraha, mladíka, který v březnu postřílel před židovskou školou v Toulouse čtyři lidi, z toho tři děti, se chystá podat žalobu na elitní francouzskou protiteroristickou policejní jednotku RAID. „Půjde o trestní oznámení na neznámého pachatele za vraždu s přitěžujícími okolnostmi, dotýkající se vrcholných představitelů policie, kteří udíleli rozkazy,“ uvedla Isabelle Countant-Peyreová z právnického týmu rodiny. Současně naznačila, že policie, která po třicet hodin obléhala ozbrojeného Meraha v jeho domě a nakonec ho při přestřelce usmrtila, mohla udělat pro záchranu Merahova života více. „Máte 300 nebo 400 po zuby ozbrojených lidí a proti nim jediného muže zavřeného v bytě,“ prohlásila Peyreová, která již dříve právně zastupovala například venezuelského teroristu Carlose řečeného Šakala. Podle dalšího advokáta týmu, Alžířana Zahia Mokhtariho, byl Merah „zlikvidován“. Merah, který se ke svému krvavému činu přihlásil a dokonce poslal vlastní videonahrávku stanici Al-Džazíra, se podle rodiny nahrával i během policejního obléhání. Merah, který se odmítl policistům vzdát a vyhrožoval jim, v závěrečné přestřelce střílel kolem sebe a dva policisty zranil, než byl ostřelovačem zasažen do hlavy.

Pražské Divadlo pod Palmovkou uvede dnes (13.6.) premiéru nové divadelní adaptace proslulého románu Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Inscenace v režii Petra Kracíka současně zahájí letošní třináctý ročník festivalu Devět bran. Režisér spolu s dramaturgem Ladislavem Stýblem a Lustigovým synem Josefem připravili kromě jevištního provedení také projekt Vlak do nenávratna, v němž bude tatáž inscenace představena divákům ve speciálně vypraveném divadelním vlaku na čtrnácti krajských nádražích ČR. Premiéra této „vlakové“ inscenace se uskuteční 13. července na nádraží Praha-Bubny, odkud vyjížděly transporty Židů z Prahy a okolí do koncentračních táborů. Završením projektu Vlak do nenávratna bude na přelomu června a července cesta po trase Wannsee-Praha-Krakov-Osvětim. Ta má podle organizátora festivalu Pavla Chalupy připomenout sedmdesát let od konference v německém Wannsee, kde nacisté s definitivní platností rozhodli o takzvaném „konečném řešení“. Rovněž symbolika vlaku odkazující na židovské transporty je zřejmá; kromě samotného vagonu s pódiem pojede v soupravě několik dobytčích vagonu, v nichž bude přepravována technika a rekvizity. Projekt představí kromě samotného divadelního představení také promítání filmů s tematikou holocastu a výstavu.

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC na svých internetových stránkách informuje o návštěvě členů anglické fotbalové reprezentace (kteří se v současné době účastní mistrovství Evropy v Polsku) v bývalém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Podle britských médií se jedná o jasný signál, jímž fotbalisté dávají svým fanouškům najevo, že jakékoli projevy xenofobie a rasismu jsou neslučitelné se skutečným smyslem mezinárodních sportovních utkání. Při této příležitosti server BBC také upozorňuje na to, že památníky a muzea, věnované obětem genocidy a hromadného vraždění po celém světě, se v poslední době stávají cílem stále většího počtu návštěvníků. Platí to nejen pro někdejší koncentrační tábory nebo například památník holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě, ale například také pro místo, kde stávaly budovy Mezinárodního obchodního centra v New Yorku, pro dějiště masakru v bosenské Srebrenici či místa poznamenaná brutálními etnickými čistkami ve Rwandě a Burundi. Zvýšený zájem návštěvníků zejména z Evropy a Severní Ameriky se zdá nasvědčovat tomu, že si dnešní lidé stále více uvědomují obecné ohrožení, které pro naši společnost znamenají předsudky a národnostní nesnášenlivost.