Židovský
tiskový a informační servis

Migros, jeden z hlavních řetězců supermarketů ve Švýcarsku, bude označovat zboží vyrobené v židovských sídlištích na Západním břehu a Jordánu a ve Východním Jeruzalémě speciální etiketou. Zboží již nadále nebude prodáváno jako izraelský výrobek, ale jako produkt vzniklý „na okupovaných územích“. Švýcarsko je třetí zemí, na jejímž území obchody k tomuto opatření v nedávné době přistoupily. Minulý týden jsme informovali o tom, že zvláštní označení výrobků z židovských osad, ale i poboček velkých izraelských firem sídlících na Západním břehu Jordánu zavedly Jihoafrická republika a Dánsko. V Jižní Africe se však na rozdíl od obou evropských zemí nejedná o individuální rozhodnutí soukromých firem, ale o státní nařízení. Podle něj musí všichni obchodníci nové označení zavést povinně.

Čtyřiadvacetiletý Izraelec Nadav Ben Jehuda obdrží od prezidenta Šimona Perese Prezidentskou medaili cti za záchranu lidského života. Ben Jehuda se v polovině tohoto měsíce pokusil o zdolání nejvyšší hory světa Mount Everest. V případě úspěch by se byl stal nejmladším Izraelcem, který kdy stanul ne jejím vrcholu. V sobotu 19. května však na posledním úseku svého výstupu zpozoroval tureckého horolezce Aydina Irmaka v bezvědomí, a okamžitě se rozhodl dopravit ho zpět do postupového tábora, odkud byl zraněný Turek helikoptérou převezen do nemocnice v nepálské metropoli Káthmándú. „Pamatuji si, jak jsem spadl. Když jsem se vzbudil, Nadav stál nade mnou a volal mé jméno. Nadav udělal úžasnou věc – vybudoval most mezi Tureckem a Izraelem. Naši politici by se od něj mohli učit,“ popsal své dramatické zážitky Irmak pro izraelský deník Jediot Achronot. Ben Jehuda si podle svých slov hned uvědomil, že pomoci tureckému kolegovi znamená vzdát se dosažení svého cíle. Přesto však ani na okamžik neváhal: „Měl jsem na výběr – být nejmladším Izraelcem na vrcholu Everestu, nebo dopravit zraněného horolezce zpět dolů a pokusit se zachránit mu život. Vybral jsem si to druhé.“ Při záchraně Irmakova života utrpěl Ben Jehuda těžké omrzliny rukou a hrozila mu amputace prstů, které se však nakonec zřejmě vyhne. „Lidský život, každý lidský život, je důležitější než cokoli jiného. Věděl jsem, že možná přijdu o prsty, ale na to jsem nebral ohledy. To by bylo nemorální.“

Izraelské nejvyšší státní zastupitelství doporučilo Nejvyššímu soudu rozhodnout o přiznání státní finanční podpory některým rabínům, kteří náleží k liberálnějším proudům judaismu. Až dosud byl v Izraeli jediným oficiálně uznávaným směrem v židovství ortodoxní judaismus. Všichni státem placení rabíni také musí mít osvědčení uznávané aškenázským nebo sefardským nejvyšším (ortodoxním) rabinátem. Konzervativní a reformní duchovní, kteří v zemi působí, jsou obvykle sponzorováni ze soukromých zdrojů, často jsou také zaměstnáni zahraničními náboženskými obcemi. Předpokládané rozhodnutí soudu ovšem nebude neznamenat plošnou změnu. Chystaná vládní podpora se má týkat asi patnácti rabínů, působících v menších městech a na venkově. Převážná většina liberálních praktikujících Židů, mezi nimiž je mnoho přistěhovalců ze západních zemí, přitom žije ve velkoměstech. Peníze budou pocházet z rozpočtu ministerstva kultury, zatímco oficiální náboženské instituce spravuje ministerstvo pro náboženské záležitosti. Přesto se jedná o přelomovou změnu, neboť izraelská vláda poprvé v historii poskytne oficiální status jiným než ortodoxním náboženským obcím. Rabín Daniel Allen z Americké asociace reformních sionistů k tomu poznamenal: „Naším konečným cílem je stát se plnohodnotnou součástí izraelské pluralitní demokratické společnosti. Budeme trpěliví a vytrváme, dokud se tento ideál nepromění ve skutečnost. Toto je první z kroků na naší cestě.“

Jak informovala počátkem týdne agentura AP, německá lékařská asociace v Norimberku přijala prohlášení, v němž vyslovuje lítost nad sadistickými experimenty a dalšími činy lékařů za nacismu. V prohlášení stojí mimo jiné, že lékaři v dobách nacismu „se navzdory svému poslání nespočetněkrát provinili hrubým porušením lidských práv a my žádáme o odpuštění jejich oběti, živé i zesnulé, a jejich potomky“. Lékařská asociace v prohlášení uvedla, že „se nejednalo o individuální případy, nýbrž o činy, jichž se dopustili i vůdčí osobnosti lékařské komunity“. Jejich jednání by mělo sloužit jako varování do budoucna. Kromě pseudovědeckých experimentů na vězních koncentračních táborů byli němečtí lékaři rovněž klíčovými postavami v nacistickém plánu sterilizace či „euthanasie“ vykonávané na mentálně postižených osobách a dalších lidech, kteří byli pokládáni za „života nehodné“.

Jen několik dní poté, co byla v Budapešti zohavena socha zachránce Židů Raoula Wallenberga (o případu jsme informovali minulý týden), došlo v maďarské metropoli k dalšímu vandalskému útoku. Už v pátek 25.5. přinesla maďarská média fotografie památníku holocaustu na břehu Dunaje, který neznámí pachatelé počmárali židovskými hvězdami a větami „Špinaví Židi, tohle není vaše země“ či „Tady vás postřílíme“ s šipkou ukazující k řece. Mnoho Židů bylo za války skutečně na březích Dunaje zastřeleno příslušníky maďarské fašistické strany Šípových křížů. Památník holocaustu v Budapešti pochází z roku 1986 a je kopií památníku v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. Nese nápis připomínající „odbojáře, uprchlé vězně a pronásledované, kteří byli zavražděni na břehu Dunaje v zimě 1944–45“.