Židovský
tiskový a informační servis

Londýnské divadlo The Globe, specializující se na dobově autentické produkce her Williama Shakespeara, pozvalo k hostování prestižní telavivskou scénu Habima. Izraelští herci v Londýně příští týden provedou dvě představení Shakespearovy komedie Kupec benátský v hebrejštině. Pozvání vzbudilo odpor radikálních propalestinských občanských organizací, jejichž členové využívají vystoupení izraelských umělců v západních zemích k propagaci svých postojů. Sdružení Kampaň solidarity s Palestinou vyzývá prostřednictvím sociální sítě Twitter: „Přijďte před divadlo Globe říct, že izraelský apartheid musí vyklidit scénu!“ Loni v září aktivisté narušili londýnský koncert Izraelské filharmonie, konaný v rámci festivalu BBC Proms. Přímo v koncertní síni Royal Albert Hall začali tehdy hlasitě skandovat protiizraelská hesla, čímž vynutili přerušení přímého přenosu koncertu ve vysílání britského veřejnoprávního rozhlasu. Aby se předešlo podobným scénám, zajistilo vedení divadla Globe zesílení bezpečnostních opatření po dobu hostování Habimy. Demonstrace před budovou, postavenou ve stylu původního Shakespearova divadla, se však s největší pravděpodobností konat bude. Britská sionistická federace plánuje vlastní protestní shromáždění, na němž její členové vyjádří svůj nesouhlas s ideou protiizraelských bojkotů.

Dnešní internetové vydání deníku The Times of Israel informuje o případu Palestince, jenž žádá izraelské úřady o udělení politického azylu. Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno, má trvalé bydliště v palestinském městě Nábulus, ale žije a pracuje v Tel Avivu. O azyl usiluje proto, aby se zbavil obav z případného vyhoštění z Izraele. Podle svých slov se ve svém domovském městě obává kvůli své sexuální orientaci perzekuce ze strany palestinských úřadů, ale i násilných reakcí své vlastní rodiny. V žádosti o udělení azylu, již zaslal na izraelské ministerstvo vnitra, uvádí, že byl v minulosti palestinskou policií zatčen a vystaven fyzickému násilí. Protože ministerstvo jeho žádostem opakovaně odmítlo vyhovět, podal nyní muž, jenž v Tel Avivu žije již zhruba deset let a má zde i stálého partnera, odvolání k Nejvyššímu soudu.

Server WikiLeaks, známý zveřejňováním soukromých a tajných dokumentů, zpřístupnil ve středu (23.5.) na svých stránkách email, jehož autorem je George Friedman, šéf americké firmy Stratfor, specializující se na bezpečnostní poradenství. Email obsahuje zprávu o tom, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil v rozhovoru s bývalým ministrem zahraničí USA Henry Kissingerem, že hodlá ukončit přátelské vztahy mezi Tureckem a Izraelem a usilovat o těsnější spojenectví své země s ostatními muslimskými státy. Friedman v emailu také píše, že Turecku jeho stávající aktivní spolupráce s Izraelem a Spojenými státy nevyhovuje a že čeká na záminku, jak by se z ní mohlo vymanit a začít si budovat pozici lokální mocnosti, neomezované spojeneckými svazky se Západem. Podle Friedmana Turecko takovouto příležitost spatřovalo v případném izraelském útoku na Írán. Deník The Times of Israel, jenž o případu informoval, neuvedl datum napsání emailu. Situace, již popisuje, se však vztahuje k době před prudkým ochlazením turecko-izraelských vztahů po incidentu s tzv. Flotilou svobody v květnu 2010.

Americký Senát včera (24.5.) schválil návrh zákona, podle nějž má ministerstvo zahraničí v budoucnu rozlišovat mezi arabskými obyvateli někdejší britské mandátní Palestiny, kteří přišli o domov během izraelské války za nezávislost, a jejich potomky. Obě skupiny obyvatel jsou příjemci podpory Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Spojené státy jsou jedním z hlavních sponzorů této organizace. Podle dosavadního amerického zákona pro rozdělování zahraniční pomoci jsou všichni klienti UNRWA označování za palestinské politické uprchlíky, bez ohledu na to, zda o domov přišli sami, nebo se již narodili v exilu. Podle nové právní úpravy, jejímž navrhovatelem je republikánský senátor za stát Illinois Mark Kirk, budou v USA nadále za palestinské běžence pokládáni pouze lidé, kteří měli v letech 1946–48 v Palestině trvalé bydliště a o domov přišli v souvislosti se vznikem Státu Izrael.

Řadu protiizraelských či přímo antisemitských videí a poznámek zveřejňuje na své facebookové stránce Thomas Bleming, který ohlásil svůj úmysl kandidovat do amerického Senátu za stát Wyoming. Mezi zveřejněnými videi se objevuje například jedno s názvem „Věčný Žid“, jež tvoří montáž obrázků osob židovského původu, kteří byli v minulosti odsouzeni za zločiny, s komentářem autora videa, jenž prohlašuje: „Toto jsou typičtí Židé“. Video podle Blemingovy poznámky na Facebooku „ukazuje skutečnost, jaká je; ovšem kdo poukáže na věci, které všichni vědí, bude pochopitelně označen za antisemitu“. V jiném svém příspěvku, videu s názvem „Skutečně zlí Arabové: jak Hollywood dělá z lidí padouchy“, doplňuje šestašedesátiletý Bleming vlastní komentář: „Všichni víme, kdo Hollywood kontroluje.“ Thomas Bleming, který otevřeně tvrdí, že Hitler a Goebbels měli pravdu v tom, že Židé jsou destruktivní element, se ovšem za nacistu nepovažuje. „Jsem Američan,“ prohlásil v odpovědi na dotaz agentury AP.

Popularita Izraele v očích našich západních sousedů klesá. Ukazuje to průzkum mezi tisícovkou respondentů, který pro časopis Stern uspořádal výzkumný institut Forsa před chystanou státní návštěvou nového německého prezidenta Joachima Gaucka v Izraeli. Podle výsledků průzkumu se postoj Němců během posledních tří let poměrně výrazně změnil. Pozitivní postoj k Izraeli deklarovalo například 36% respondentů, oproti 59 procentům v obdobném průzkumu konaném v roce 2009. Pouhých 21% dotázaných soudí, že Izraeli záleží na dodržování lidských práv, zatímco před třemi lety na tuto otázku odpovědělo kladně 31 procent, a 59% respondentů oproti 49% v lednu 2009 považuje stát Izrael za „agresivní“. Poměrně jasno mají Němci v otázce vzniku palestinského státu: 65% se domnívá, že by Izrael měl umožnit jeho vznik, zatímco 18% má za to, že k tomu dosud nedozrál čas. Průzkum také ukázal, že necelých sedm desetiletí po pádu nacistického Německa už cítí zvláštní závazky země vůči židovskému státu jen třetina dotazovaného vzorku Němců – opačnou odpověď si zvolilo 60% respondentů. Naproti tomu podíl Němců zastávajících extrémní postoje se zřejmě nemění. Stejně jako před třemi lety upírá Izraeli právo na existenci 13% dotazovaných.