Židovský
tiskový a informační servis

Madžíd Džamalí Faší, o jehož popravě jsme informovali minulý týden, mohl být odsouzen na základě padělaných důkazů. Na nesrovnalosti, týkající se izraelského pasu, jehož držitelem měl údajný izraelský špión být, upozornilo tento týden několik internetových blogů. Přestože se jedná o neoficiální informace, některá uváděná fakta budí pozornost: podle blogu, uveřejněného v pondělním internetovém vydání magazínu Commentary, neodpovídají bezpečnostní znaky na zveřejněném snímku pasu izraelským standardům, a jsou tedy patrně neumělou napodobeninou. Rovněž Fašího podobizna nemá formát pasové fotografie – údajný držitel dokladu se například nedívá do objektivu. Fašího odsouzení za vraždu íránského jaderného fyzika prezentoval teheránský režim jako významné vítězství v boji proti Izraeli.

Pomník švédského diplomata Raoula Wallenberga, jenž zachránil tisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů, se stal obětí vandalského útoku. Neznámí pachatelé pomník polili zvířecí krví a okolo krku Wallenbergovy sochy pověsili provaz, na němž byly připevněny useknuté prasečí nohy. Na případ upozornila policii skupina amerických turistů. O incidentu informoval včera maďarský deník Népszabadság, přesnější informace o datu, kdy k vandalskému útoku došlo, však neuvedl. Své rozhořčení nad činem vyjádřil izraelský ministr školství Gideon Saar. „Tento zločinný pokus znesvětit jméno člověka, který zachránil desítky tisíc Židů před nacistickou genocidou, je další bolestnou připomínkou toho, že antisemitismus není překonán.“

Francouzský herec a politik Dieudonné M’Bala M’Bala se zúčastní červnových voleb do francouzského parlamentu, a to jako kandidát Antisionistické strany. Na kandidátce této marginální ultrapravicové formace se M’Bala M’Bala pokusil získat poslanecký mandát již roku 2009 (získal 1,3 % hlasů). Herec komik, známý ve Francii jako Dieudonné, začínal svou politickou kariéru jako zastánce levicových názorů a bojovník proti rasismu. Jeho vyhraněný odpor k Izraeli jej však postupně přivedl na opačnou stranu politického spektra, až ke spojenectví s Lidovou frontou francouzského extremistického politika Jean-Marie Le Pena. Dieudonné byl v minulosti mnohokrát stíhán za antisemitské výroky a opakovaně odsouzen k vysokým pokutám. Roku 2010 musel například zaplatit deset tisíc eur za to, že označil Mezinárodní ligu proti rasismu a antisemitismu za „mafiánskou organizaci šířící cenzuru“,

Synagoga v litevském hlavním městě Vilniusu se v pátek (18.5.) stala cílem antisemitského útoku neznámých vandalů. Ti polili její průčelí tmavozelenou barvou. Přestože větší škody nezpůsobeny nebyly, je útok jasným projevem protižidovské nenávisti. Incident patrně souvisí s událostí, k níž došlo v neděli (20.5.) ve druhém největším městě země. Pod záštitou vlády tam byly pohřbeny ostatky někdejšího litevského premiéra Juozase Ambrazevičiuse-Brazaitise (1903–74), převezené z USA. Ambrazevičius se po sovětské okupaci Litvy roku 1939 zapojil do odbojového hnutí a mnozí Litevci jej pokládají za symbol boje za národní samostatnost. Poté, co roku 1941 Pobaltí obsadila armáda nacistického Německa, však Ambrazevičius aktivně kolaboroval s novou okupační mocností a stanul v čele vlády litevského satelitního státu. V této funkci setrval v době, kdy byla naprostá většina dvousettisícové židovské komunity vyvražděna v táborech smrti.

Na trhu v hlavním městě Jemenu Sana’a byl tento týden ubodán k smrti padesátiletý Harun Jusuf Zindani, jedna z vůdčích osobností zdejší nepočetné židovské komunity. Jeho vrah jej obvinil z černé magie, která ho prý přivedla na mizinu. Je tedy zřejmé, že za vraždou stály antisemitské pověry. Jemenskou židovskou komunitu, která v polovině 20. století čítala na 60.000 hlav, nyní tvoří jen asi dvě stě osob – téměř 50.000 Židů Jemen opustilo brzy po vzniku státu Izrael při operaci Létající koberec a další velká imigrační vlna do Izraele nastala po roce 1993, kdy byl uvolněn zákaz vycestování ze země. Asi stovka Židů Jemen opustila v roce 2008, kdy byl zastřelen Moše Jaiš Nahari, rabínův bratr a rovněž prominentní postava zdejšího komunitního života. Šlo o nábožensky motivovanou vraždu, kdy mu bylo vyhrožováno smrtí, pokud nepřestoupí na islám. Jemenští Židé žijí v současné době ve vládních bytech hlavního města Sana’a, kam byli sestěhováni z obav o jejich bezpečí. Zavražděný Harun Jusuf Zindani také imigroval do Izraele, avšak do Jemenu se vrátil poté, co se mu nepodařilo v nové vlasti najít domov. Nepočetná jemenská komunita nyní žije ve strachu, co bude dál.