Židovský
tiskový a informační servis

Provokativní britský židovský komik Sasha Baron Cohen přichází na filmové plátno opět v novém převleku, tentokrát jako generál Aladdin, samovládce fiktivní arabské republiky Wadija. Komedie Diktátor, jejíž česká premiéra proběhla minulý týden (17.5.), paroduje politický styl nejen arabských diktátorů a podle kritiků opět nešetří drsným nekorektním humorem. Jeho postava se tak obklopuje v narážce na Muammara Kaddáfího suitou mladých ozbrojených žen a podobně jako íránský prezident usiluje o vyrobení jaderné bomby. Ačkoli se tentokrát na rozdíl od předchozích dvou Cohenových filmů jedná o snímek hraný, a nikoli pseudo-dokumentární, předcházela mu jako obvykle reklamní kampaň, kdy Cohen v převleku za diktátora navštěvoval televizní talkshow či se objevil na oscarovém ceremoniálu s urnou obsahující údajně popel Kim Čong-Ila, kterou zde vysypal na červený koberec.

Dánský ministr zahraničních věcí Villy Sovndal minulý pátek (18.5.) oznámil, že obchody v jeho zemi budou smět zavést speciální označení výrobků pocházejících z izraelských sídlišť na Západním břehu Jordánu. S jejich existencí mnoho evropských i světových politiků nesouhlasí, a snaží se proto Izrael nejrůznějšími prostředky přimět k ukončení jejich existence. Součástí této strategie je i označování výrobků, jež podle Sovndala „vznikly v podmínkách, které nejen dánská vláda, ale ani Evropská Unie neschvalují“. Řada evropských zemí včetně České republiky přitom vůči Izraeli takto striktní postoj zdaleka nezaujímá. Rozhodnutí lze pokládat za diskutabilní již proto, že se s největší pravděpodobností nebude vztahovat jen na osady vzniklé z hlediska izraelského práva nelegálně, ale na všechna území, jež Izrael obsadil po šestidenní válce. Za zboží vyrobené na „okupovaných palestinských teritoriích“ tak budou označovány například výrobky známé kosmetické firmy Ahava.

Izraelská kontrarozvědka ve spolupráci s armádou a policií odhalila v Ramalláhu devítičlennou teroristickou buňku, jejíž členové se opakovaně pokoušeli o únosy izraelských občanů. Zprávu zveřejnila včera (20.5) bezpečnostní služba Šin Bet. Zadržení mají blízko k Lidové frontě pro osvobození Palestiny. Jsou podezřelí z toho, že se letos v březnu pokusili opakovaně unést skupiny izraelských řidičů a stopařů na silnicích, vedoucích územím Západního břehu Jordánu. Únosy civilistů jsou součástí taktiky radikálních palestinských organizací, jež se snaží dosáhnout propuštění zadržovaných teroristů výměnou za svobodu rukojmí. Za svou nejúspěšnější akci tohoto druhu mohou radikálové pokládat výměnu více než tisíce vězňů za vojáky Gilada Šalita, zadržovaného více než pět let.

Abi Babaknia, íránský židovský historik působící ve Spojených státech amerických, vydal v dubnu čtyřsvazkové dílo, mapující historii a společenské souvislosti nacistického vyvražďování Židů. Od ostatních knih tohoto druhu se jeho dílo v jednom bodě zásadně odlišuje – je napsáno persky. Babakniovým záměrem bylo poskytnout detailní informace o tomto tématu íránským čtenářům, kteří mají o holocaustu zcela mlhavé představy. Autor je přesvědčen, že jeho kniha může oslovit velké množství čtenářů. Poskytl o ní množství rozhovorů pro persky vysílající rozhlasové stanice, jež jsou prostřednictvím satelitu dostupné i posluchačům v Íránu. Mnozí z nich si již knihu prostřednictvím internetu objednalo.

Včera (20.5.) si Izraeli připomněli 45. výročí sjednocení Jeruzaléma. Největší oslavy, jichž se zúčastnilo více než třicet tisíc lidí, se konaly v Jeruzalémě samotném. Jom Jerušalajim (Den Jeruzaléma) patří spolu se Dnem nezávislosti a Dnem památky padlých izraelských vojáků k novodobým izraelským svátkům, jež připomínají významné události moderních židovských dějin. Jeruzalémské oslavy vyvrcholily průvodem, jehož trasa vedla za židovských čtvrtí Západního Jeruzaléma do Starého města a skončila na prostranství před Zdí nářků. Právě toto místo je nejvýznamnějším symbolem událostí šestidenní války, kdy Izrael získal kontrolu nad celým územím Jeruzaléma včetně těch městských částí, jež byly v letech 1948–67 v držení jordánské vlády. U příležitosti Dne Jeruzaléma pronesl izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu projev, v němž vyjádřil své dlouhodobé přesvědčení, že celý Jeruzalém musí zůstat pod kontrolou Izraele. Zdůraznil také, že izraelská vláda je připravena zajistit náboženskou a občanskou svobodu všech jeho obyvatel. „Jedině pod izraelskou svrchovaností bude zachován mír,“ prohlásil Netanjahu s tím, že v nedávné historii vládl v Jeruzalémě náboženský smír pouze pod záštitou izraelské vlády. V souvislosti s připomínkami Dne Jeruzaléma došlo i k několika protestním akcím. Jejich aktéry byli jednak někteří arabští obyvatelé Jeruzaléma, neuznávající izraelskou kontrolu nad městem, jednak židovští protipalestinští radikálové.