Židovský
tiskový a informační servis

Kolem deseti tisíc lidí z celého světa se v neděli (13.5.) shromáždilo ve Vídni, aby si připomnělo výročí osvobození rakouského koncentračního tábora Mauthausen. Pietního shromáždění se zúčastnil i rakouský prezident Heinz Fischer. Nacisty založený tábor Mauthausen ležící zhruba dvacet kilometrů od Lince se během války rozrostl na jeden z největších komplexů pracovních táborů v Evropě. Hlavní tábory komplexu tvořily Mauthausen a Gusen I, které byly určeny pro „nenapravitelné politické protivníky Říše“. Masové vraždění zde alespoň zpočátku nebylo na denním pořádku, velitelé tábora dávali přednost usmrcení prací. Nemocní a slabí vězni byli nejprve přesouváni do jiných táborů, kde byli nemilosrdně zavražděni.

Kolem 1,600 Palestinců odpykávajících si své tresty v izraelských věznicích zahájilo minulý měsíc hladovku za zlepšení podmínek. K jejich hlavním požadavkům patřilo zrušení samotek a povolení návštěv rodinných příslušníků žijících na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Ty byly zakázány v roce 2006, kdy teroristé napojení na Hamás unesli izraelského vojáka Gilada Šalita. Vězni také žádali, aby směli číst noviny, měli zpřístupněné některé televizní kanály a mohli užívat studijní materiály. V pondělí (14.5.) odpoledne podepsali vězni s vedením věznice Šikma v Aškelonu dohodu o ukončení stávky. Palestinský vyjednavač uvedl, že vedení věznice přistoupilo na všechny podmínky vězňů s výjimkou umožnění pokračovat v univerzitních studiích a zpřístupnění četby. Vězňové se na oplátku zavázali, že zcela zastaví teroristické aktivity řízené z izraelských věznic. Všichni vězni byli po celou dobu hladovky pod přísným lékařským dohledem včetně pravidelných prohlídek a hospitalizace. Lékařský dohled bude vězňům poskytnut i po ukončení protestu. Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás vězňům pogratuloval k úspěchu a prohlásil, že je to první krok k jejich propuštění. Mezi vězni jsou ovšem i členové teroristických organizací, kteří byli odsouzení za útoky a vraždy civilistů. Palestinské teroristické organizace také vyhrožovaly, že pokud někdo z vězňů na následky hladovky zemře, povede to k řadě útoků na stát Izrael.

Majid Jamali Fashi byl odsouzen za špionáž pro stát Izrael a za vraždu íránského jaderného vědce Massouda ali-Mohammadiho již v roce 2010. Dnes (15.5.) ráno byl v Teheránu oběšen. Čtyřiadvacetiletý Fashi měl podle svých žalobců navštívit Izrael, kde údajně dostal instrukce k vraždě a absolvoval výcvik v izraelské výzvědné službě Mosadu. Za vraždu měl podle íránského soudu dostat odměnu ve výši 120,000 dolarů. V rozhovoru, který byl v Íránu odvysílán v lednu 2011, se Fashi přiznal ke spojení s Mosadem i k vraždě jaderného vědce, za niž prý dostal pouze polovinu slíbené částky. Podle íránského tisku usvědčil soud ze špionáže pro Izrael dalších třináct lidí, kteří prý za svou činnost dostávali finanční odměny jak z Mosadu, tak ze CIA.

Světově uznávaný režisér Roman Polanski se chystá natočit politicko-špionážní snímek s prostým titulem „D“, založený na historických událostech konce 19. století v Paříži, které vešly do dějin jako Dreyfusova aféra. Svůj záměr oznámil novinářům na tiskové konferenci minulý týden. Při práci na snímku se sejde úspěšný tvůrčí tým, který s režisérem spolupracoval už na ceněném filmu Muž ve stínu (Ghost Writer, 2010). Alfréd Dreyfus byl židovský důstojník francouzské armády, který byl roku 1894 falešně nařčen z velezrady a následujících dvanáct let bojoval za očistu svého jména v aféře, kde hrál podstatnou úlohu antisemitismus. Mimo jiné právě Dreyfusova aféra podnítila svého času židovského novináře Theodora Herzela k promýšlení ideje samostatného židovského státu. Roman Polanski, sám přeživší holocaustu a režisér filmu Pianista, který se inspiroval jeho vlastní zkušeností utečence z krakovského ghetta, o zfilmování Dreyfusovy aféry uvažoval už delší čas. „Chtěl jsem pojmout tuto událost nikoli jako kostýmové drama, nýbrž jako špionážní zápletku, jedině tak lze ukázat, nakolik je ten příběh relevantní pro dnešní svět,“ řekl Polanski novinářům.

Minulý týden oslavili Židé po celém světě svátek Lag ba-omer (letos připadl na 10.5.), při němž je mimo jiné zvykem pořádat společné táborové ohně. Studenti z chederu (tradiční židovské základní školy) belgické satmarské komunity patřící k protisionistickému chasidskému proudu ovšem během svátku spálili i izraelskou vlajku. Incident se odehrál v belgických Antverpách a vyfotografoval ho přítomný svědek. Na snímku je zachycen muž středního věku, který pálí podomácky vyrobenou izraelskou vlajku, a tomu přihlíží zhruba třicet mladíků. Šéfredaktor belgického židovského listu Joods Actueel Michael Freilich sdělil deníku JTA, že podobný incident se v Belgii odehrál poprvé po dlouhých desetiletích. K poslednímu pálení národní vlajky došlo v osmdesátých letech při demonstracích u izraelské ambasády. Freilich dodal, že událost vzbudila „mnoho hněvu“ v antverpské ortodoxní židovské komunitě. Následovníci chasidských škol Lubavič a Belz incident odsoudili.