Unikátní dokument o nadaném židovském chlapci zavražděném v Osvětimi, který již byl uveden na premiéře v pražské Lucerně, nakoupila do distribuce společnost Pinot Film. Snímek vznikl v USA a kombinuje prvky klasického dokumentu a animovaného filmu, ve kterém ožívají kresby Petra Ginze i některé z jeho příběhů. Film mapuje příběh Petra Ginze, chlapce česko-židovského původu, který musel ve čtrnácti letech odejít do terezínského ghetta, kde se spolupodílel na kulturním životě a šéfoval místní podzemní časopis Vedem. V šestnácti letech byl však deportován do Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře. Jeho příběh obletěl celý svět v roce 2003, když při návratu na zem shořel raketoplán Columbia a s ním celá jeho posádka a jedna z Petrových kreseb. Tragická událost se odehrála 1. února, tedy v den narozenin Petra Ginze, a vedla k objevení Petrových deníků na půdě jednoho z pražských domů.
celý článek
Na seznamu desítky nejhledanějších nacistických zločinců losangeleského Centra Simona Wiesenthala se objevila tři nová jména a existuje důvodné podezření, že se tyto osoby alespoň po nějakou dobu ukrývaly v Kanadě. Prvním je Laszlo Csizsik-Csatary, který je obviněn ze spoluúčasti na deportaci více než 15 000 maďarských Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. Csizsik-Csatary za druhé světové války sloužil jako policejní důstojník v nacisty okupovaném Maďarsku. Nebyl jediný, kdo po válce uprchl do Kanady, ukryli se zde i další dva hledaní nacističtí zločinci, Vladimir Katriuk, který podle informací Centra žije v Montrealu, a Helmut Oberlander přebývající ve státě Ontario.
celý článek
Případ Myrona Cowhera, bývalého řidiče kamionů společnosti Carson & Roberts se sídlem v New Jersey, prokazuje, že za antisemitské urážky a poznámky může své zaměstnavatele žalovat i člověk, který není židovského původu. Rozhodl o tom odvolací soud v New Jersey. Cowher, který od svých zaměstnavatelů musel trpět poznámky jako „jenom Žid se může kvůli pracovní době hádat“ či „kdybyste byl Němec, spálili bychom vás v peci“, se nejprve obrátil se svou žalobou na oblastní soud, ten ji ale zamítl s tím, že Cowher není Žid. Rozhodnutí zvrátil odvolací soud s tím, že zaměstnavatelé Cowhera uráželi, neboť se domnívali, že je židovského původu, což je z hlediska zákonů státu New Jersey hodnoceno jako diskriminace. Experti se shodují, že význam tohoto případu spočívá v tom, že rozšiřuje možnost podání žaloby za antisemitské urážky či poznámky na nežidy. Rozšiřuje také interpretaci zákona, který většinou chrání lidi určitého věku, etnické příslušnosti, sexuální orientace či náboženského vyznání.
celý článek
Piratenpartei (Pirátská strana), která se na německé politické scéně zničehonic objevila zhruba před rokem, když získala několik křesel v berlínském městském zastupitelství, založila svou platformu na internetové svobodě a přímější účasti na politickém dění. Dnes má již 13% podporu obyvatelstva a aspiruje na post třetí největší strany v Německu. Právě tento raketový vzestup inspiroval Martina Delia, jednoho z prominentních členů strany k tomu, aby fenomenální politický úspěch přirovnal k rychlému nástupu Adolfa Hitlera k moci. Devětadvacetiletý Delius sdělil magazínu Der Spiegel, že „vzestup Piratenpartei probíhá stejnou rychlostí jako vzestup NSDAP mezi lety 1928 a 1933“. Svou poznámku umístil také na sociální síť Twitter.
celý článek
Od založení státu Izrael uplynulo již 64 let a dnes odpoledne si celá země toto výročí připomíná. Samostatný stát byl sice vyhlášen 14. května roku 1948, podle hebrejského kalendáře však připadl tento den na 5. ijaru a právě hebrejským lunárním kalendářem se v Izraeli řídí většina státních svátků. Po včerejších a dnešních smutečních obřadech Jom ha-zikaron (Den vzpomínky na padlé) bude Jom ha-acmaut (Den nezávislosti) slavnostně zahájen na Herzlově hoře. Oslavy tak jako každý rok otevře předseda Knesetu Reuven Rivlin obřadem zapalování pochodní, který uzavírá Jom ha-zikaron, připomínku 22,993 vojáků padlých za vlast. Izraelská vlajka stažená během tryzny na půl žerdi bude opět vytažena vzhůru, čímž oficiálně začne Den nezávislosti. Jeho součástí jsou tradičně ohňostroje a slavnosti, Izraelci spontánně vyvěšují státní vlajky v oknech a v synagogách v Izraeli i po světě se konají zvláštní bohoslužby. V prvních dvou desetiletích po založení státu byla součástí oslav vojenská přehlídka, dnes se ovšem koná již jen letecká přehlídka a námořnictvo slavnostně vyplouvá na moře. V rámci Dne nezávislosti rovněž přijme prezident státu Šimon Peres vyznamenané vojáky. Závěr oslav Dne nezávislosti bude jako obvykle patřit ceremonii vyhlášení Izraelské ceny, která vznikla v roce 1953 a je udělována ve čtyřech oblastech: humanitní vědy, sociální vědy a židovská studia; přírodní a exaktní vědy; kultura, umění, komunikace a sport; a konečně od roku 1972 také za celoživotní přínos a výjimečný přínos státu.
celý článek