Židovský
tiskový a informační servis

Podle nové studie o předsudcích „Netolerance, předsudky a diskriminace“ publikované Nadací Friedricha Eberta (Friedrich Ebert Stiftung) se zhruba třetina Poláků domnívá, že Židé zneužívají holocaust, a kolem 70% Maďarů si myslí, že Židů mají v Maďarsku příliš velký vliv. Téměř 40% občanů různých evropských zemí je přesvědčeno, že Izrael vede proti Palestincům „vyhlazovací válku“. Průzkumu se zúčastnilo 8,000 respondentů z osmi různých zemí (Francie, Německo, Anglie, Maďarsko, Itálie, Nizozemí, Polsko a Portugalsko). Studie také vrhá světlo na evropské postoje vůči státu Izrael a jakým způsobem tyto postoje ovlivňují nenávist vůči Židům. Zhruba polovina respondentů v Portugalsku, Polsku a Maďarsku se domnívá, že antisemitské incidenty jsou podníceny politikou státu Izrael, 40% respondentů vzrůst antisemitsky orientovaných útoků připisuje chování státu Izrael k Palestincům. V Polsku s posledně zmíněným tvrzením souhlasí 63% respondentů a v Německu 48% dotázaných.

Podle prezidenta Evropského židovského kongresu (EJC) Moshe Kantora by měli evropští politikové okamžitě zakročit, aby zamezili „tsunami nenávisti“, jež hrozí, pokud se situace na Blízkém východě vyhrotí. Uvedl to na tiskové konferenci Kantorova centra pro studium současného židovstva (Kantor Center for the Study of Contemporary European Jewry) na telavivské univerzitě. Kantorovo centrum též vydalo roční přehled antisemitských incidentů, ze kterého vyplývá, že rasově orientované útoky na občany židovského původu za poslední rok vzrostly. Kantor tento jev komentoval v souvislosti s protahující se blízkovýchodní krizí a označil ji za legitimizaci antisemitských útoků na evropské Židy. Vývoj na Blízkém východě nesmí v žádném případě přímo ovlivnit přístup k Židům v Evropě, zdůraznil Kantor.

Papež Benedikt XVI. vyjádřil úctu bavorské Židovské obci u příležitosti oslavy svých 85. narozenin. Během pondělní (16.4.) oslavy se k papeži připojil jeho bratr a političtí i náboženští vůdci, neboť papež kromě svých narozenin oslavil i sedmý rok svého funkčního období. Během oslav papež několikrát zmínil fakt, že židovská obec v jeho rodném Bavorsku jej emociálně velmi přiblížila k židovskému lidu. Papež Benedikt XVI. je od holocaustu prvním papežem narozeným v Německu. Po jeho zvolení se média hojně věnovala jeho minulosti v Hitlerjugend a službě v mnichovské protiletecké jednotce. Byl také kritizován za zrušení exkomunikace biskupa Richarda Williamsona, který nepokrytě popírá holocaust, a za svou podporu kanonizace papeže Pia XII., který seděl na papežské stolici za holocaustu. Chválen je například za svou knihu, ve které odmítá myšlenku, že by Židé byli odpovědní za Ježíšovu smrt.

Na počátku 20. století mnoho idealistických Židů opustilo Rusko, aby se usídlilo v Palestině; jejich úsilí položilo základ modernímu státu Izrael. Ruský román předního izraelského prozaika Meira Šaleva předestírá groteskně vážné zpodobení družstevní vesnice v Izraeli, jež připomíná Chagallovy obrazy: podobně jako ony je silné především atmosférou, barvami a symboly. Všechny postavy se pohybují na pomezí uvěřitelnosti – svérázný učitel Pines, jenž prokládá svou řeč biblickými citáty a sbírá broučky, strážník a terorista Rilov, trávící dny v kanalizaci, či strýc Efrajim, který zmizí s milovaným býkem na zádech. Podobně pozoruhodná jsou zvířata: zádumčivý mezek Zajcer se svými neotřesitelnými zásadami, pelikáni přinášející v zobáku poštu z Ruska či kocour Bulgakov, z nějž zkažená lidská společnost udělala zabijáka. Šalev si tropí šprýmy z národních mýtů a utopických vizí izraelských průkopníků, přičemž rafinovaně využívá poetiky východoevropské jidiš literatury. Meir Šalev, originální a světově uznávaný izraelský prozaik, se touto knihou v překladu Šárky Doležalové a péčí nakladatelství Garamond českým čtenářům představuje poprvé.

Izrael si dnes večer připomene Den holocaustu, tedy památku všech Židů, kteří za holocaustu zemřeli. U té příležitosti vydal izraelský parlament prohlášení o zamýšleném navýšení balíčku služeb poskytovaných tisíců přeživších žijících v Izraeli, které by měly zlepšit jejich každodenní život. Podle rozhodnutí parlamentu půjde hlavně o navýšení ročního rozpočtu balíčku na 225 miliónů šekelů, zhruba 8,500 přeživších dostane měsíční přídavek 850 šekelů a zvláštní penzi pohybující se mezi 700 a 2,000 šekely. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se o navýšení rozpočtu balíčku zasadil, k plánovanému navýšení prohlásil, že toto rozhodnutí je jen dalším z řady podobných opatření. Netanjahu dodal, že v tomto případě je čas kritickým faktorem a je třeba poskytnout přeživším co nejlepší a nejpohodlnější zbytek života.