U příležitosti Jom ha-Šoa, dne vzpomínání na oběti holocaustu, proběhne zítra (18.4.) na pražském Náměstí Míru čtení jmen obětí nacistické genocidy za druhé světové války. Pietní akce bude probíhat od 14 do 17 hodin. Vzpomínkový obřad pořádá Nadační fond obětem holocaustu a záštitu převzal pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Koncertem klezmerové skupiny Cukunft (v překladu z jidiš „Budoucnost“) v úterý 24. dubna ve Španělské synagoze zahájí Židovské muzeum v Praze sérií akcí vázaných k polskému židovskému dědictví. Rok 2012 má totiž podle tiskové zprávy muzea patřit mezi jinými kulturnímu dědictví židovské komunity v Polsku, které po staletí bylo hlavním útočištěm a kulturním centrem evropské diaspory. Polská sezóna v Židovském muzeu navazuje na dlouholetou spolupráci Židovského muzea v Praze a Polského institutu v Praze. Projekt zahrnuje besedy s předními odborníky (historiky, novináři) z Polska a Česka, hudební vystoupení předních polských skupin navazujících na židovské hudební tradice a projekce nejnovějších děl polské kinematografie zaměřených na problematiku polsko-židovských vztahů ve 20. století. V rámci projektu se také představí vznikající Muzeum dějin polských Židů ve Varšavě.
Čtyři arabští teenageři z východního Jeruzaléma byli zatčeni za útok na židovského muže, který před svou svatbou navštívil hrob své matky na Olivové hoře. Podle listu Ynet jsou pachatelé pocházející ze čtvrti a-Tur obviněni z házení Molotovových koktejlů a kamení na auto, ve kterém napadený muž jel. Vozidlo řídil přítel napadeného muže a byly v něm ještě další osoby. Během útoku, ke kterému došlo minulý měsíc, byl budoucí ženich zraněn kamenem na hlavě a jedno z okének auta bylo rozbito. Zraněný napadený muž byl okamžitě převezen do lékařského centra Šaarej cedek, kde se mu dostalo řádného ošetření. Událost nadcházející sňatek nenarušila.
Kardinál George Pell, hlava australské katolické církve, se omluvil za své výroky během televizní show, které vedoucí Židovské obce označili za „hluboce znepokojivé“. V televizní debatě (10.4.) s britským ateistou Richardem Dawkinsem kardinál Pell totiž naznačil, že Němci během holocaustu trpěli více či přinejmenším stejně jako Židé. Když se Dawkins Pella zeptal, jak mohl Bůh holocaust dopustit, kardinál odpověděl, že Hospodin zřejmě druhotně zapříčinil, že se Židům podařilo vyváznout a pokračovat. Dodal, že je zajímavé, že ze stejné příčiny vyplynul i trest, jakým nebyl žádný národ tak postižen jako Němci, což je podle Pella děsivá záhada. Na otázku moderátora televizní debaty, zda tedy Němci trpěli více než Židé, kardinál reagoval neurčitě s tím, že utrpení obou národů bylo zbytečné. Již před tím prohlásil kardinál, že „malý židovský lid“ byl lidem pasteveckým a morálně i intelektuálně na nižší úrovni než starověcí Egypťané. Kardinál se v pozdějším prohlášení za výroky omluvil a vyjádřil svou úctu a přátelství k židovskému lidu a víře, jíž se údajně „v žádném případě nechtěl dotknout“.
The World Jewish Restitution Organization (WJRO, Světová židovská organizace pro restituce) uvítala rozhodnutí litevské vlády založit Nadaci dobré vůle, která bude ve spolupráci s litevskou Židovskou obcí a WJRO přijímat fondy poskytované podle zákona o majetkových kompenzacích z června roku 2011. K tomuto konečnému rozhodnutí dospěla litevská vláda po dlouhých patnácti letech jednání, píše server World Jewish Congress. V prohlášení, které WRJO vydala, děkuje organizace litevskému ministerskému předsedovi Kubiliusovi, že umožnil, aby bylo založení této nadace schváleno. WJRO to chápe jako důležitý krok, který konečně umožní aplikaci zákona o majetkových kompenzacích, a nadace tak bude moci již letos přijmout od litevské vlády zhruba jeden milión dolarů, který rozdělí mezi litevské Židy přeživší holocaust.
Příští týden by měla již být online dostupná izraelská mutace Google Street View, která bude obsahovat trojrozměrné fotografie ulic Jeruzaléma, Tel Avivu, Haify a dalších atraktivních izraelských lokalit, jako je například Mrtvé moře, Genezaretské jezero, Nazaret či pouštní kráter Ramon. Podle izraelského ekonomického listu Globes bude aplikace slavnostně spuštěna 22. dubna. Izraelské ministerstvo spravedlnosti projekt schválilo společně s několika omezeními, například s právem jakéhokoli občana Izraele požadovat zastření značek automobilů i domovních popisků. Tato opatření ministerstvo schválilo z bezpečnostních důvodů, zejména s ohledem na ochranu obyvatelstva před možnými teroristickými útoky. Speciálně vybavené automobily společnosti Google začaly izraelské ulice snímat již loni v září.