Dnes je 19. 5. 2013
Zpravodajství
O projektu

Adolf Hitler propaguje v turecké reklamě šampón

27. 3. 2012, redakce |  Svět

Turecká židovská obec protestovala proti reklamě, v níž Adolf Hitler propaguje šampón Biomen. Tvůrci reklamního spotu použili dobový dokumentární filmový záznam a namluvili komentář: „Pokud nenosíte dámské šaty, neměli byste ani používat dámský šampón.“ Židovská obec i vrchní rabinát proti reklamnímu spotu protestovali s tím, že Adolf Hitler je příkladem bezcitnosti a barbarství a použití jeho osoby je v reklamě nepřijatelné. Židé požadují omluvu reklamní agentury, předseda místní židovské obce Silvio Ovadja se obrátil na společnost, která šampón vyrábí a požádal, aby reklamu stáhla, což společnost odmítla. Ovadja tedy podnikne proti společnosti právní kroky. K protestu se přidala i Liga proti hanobení (The Anti-Defamation League, ADL), která reklamu odsoudila jako „nechutnou a zavrženíhodnou“ a požádala tureckou vládu, aby zaujala stejný postoj. Ředitel ADL Abraham Foxman řekl, že tato reklama je pouze dalším příkladem použití holocaustu k reklamním účelům, což jen přispívá k trivializaci a necitlivému postoji k hrůzám holocaustu. Neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod pro použití postavy Adolfa Hitlera, nacistů či nacistických strojů na smrt ke komerčním účelům, dodal Foxman.

celý článek

Barghoutí vyzývá k lidovému odporu

27. 3. 2012, redakce |  Blízký východ

Bývalý vůdce Fatahu Marwan Barghoutí, který si v izraelském vězení odpykává pět doživotních trestů za vraždy čtyř izraelských občanů, jednoho řeckého mnicha a útoky na izraelské vojáky, včera (26.3.) vyzval Palestince k odporu proti Izraeli. Zmínil i „Den země“, během nějž se chystá hromadný pochod k hranicím Izraele z pásma Gazy, Západního břehu Jordánu, Libanonu a Sýrie na protest proti izraelské politice. Barghoutí ve svém vzkazu Palestincům řekl, že Palestinská samospráva musí přerušit veškerou spolupráci s Izraelem – ekonomickou i bezpečnostní – a pracovat na smíření mezi Palestinci. Vyzval též k bojkotování izraelských výrobků a k diplomatickému bojkotu Izraele. Barghoutí patří k ozbrojené frakci Fatahu Tanzim, která prosazuje teroristické útoky na izraelské cíle na Západním břehu Jordánu a od ledna 2004 dokonce i k útokům vně zelené linie.

celý článek

Izraelsko-íránský polibek

27. 3. 2012, redakce |  Izrael

Izraelská mírová iniciativa grafiků Roni Edriho a Michal Tamirové nazvaná „Izrael miluje Írán“ pokračuje fotografií umístěnou na Facebook, na níž izraelský muž líbá íránskou ženu, oba v rukou drží své pasy. Fotografii na tuto sociální síť umístil Daniel Anisfeld. Snímek si vysloužil tisíce označení „to se mi líbí“ a uživatelé Facebooku ji sdíleli se svými přáteli všude po světě. Našli se i kritici a uživatelé, kteří zpochybnili autentičnost fotografie s tím, že jde nepochybně o fotomontáž. Anisfeld odpověděl, že snímek pořídil v New Yorku při oslavách Nového roku, jména osob na fotografii ale nezveřejnil. Jeden z uživatelů Facebooku připojil k fotografii komentář, že by mělo být mnohem více statečných lidí jako tito dva a doufá, že se dá válečná hrozba vyřešit a konečně žít v míru, který si všichni přejí. Tato iniciativa měla za cíl zjistit, co skutečně cítí běžní občané obou zemí a ne jejich politické vedení, které spekuluje o útoku a protiútoku. Po počátečním váhání i kritice ze strany uživatelů se na Facebooku začaly ke kampani přidávat tisíce lidí po celém světě. I mnozí Íránci reagovali vzkazem „Izraelci, milujeme vás“, většina z nich ovšem anonymně, aby se nevystavili nebezpečí perzekuce.

celý článek

Slovensko si připomnělo sedmdesátileté výročí prvního transportu do Osvětimi

27. 3. 2012, redakce |  Svět

Slovensko vypravilo zvláštní vlak ze stanice Poprad, odkud v roce 1942 vyjel první transport slovenských Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. 25. března 1942 bylo do Osvětimi posláno zhruba 1 000 slovenských žen židovského původu. Ve vlaku byla i Edita Grosmanová, která koncentrační tábor přežila a nyní si jízdu zopakovala. Grosmanová, vdova po spisovateli Ladislavu Grosmanovi, jehož kniha „Obchod na korze“ se dočkala v režii Jána Kanára filmové podoby a získala v roce 1965 Oscara za nejlepší cizojazyčný film, poznamenala, že i kdyby mluvila nepřetržitě celých dvacet čtyři hodin, nemohla by vypovědět ani jediné procento z toho, co všechno prožila. Za II. světové války bylo ze Slovenského štátu deportováno do koncentračních táborů na 70 000 místních Židů.

celý článek