Turecko, tradičního účastníka celoevropské televizní soutěže o nejlepší populární píseň Eurovision Song Contest, bude na jeho letošním ročníku reprezentovat židovský zpěvák. Čtyřiadvacetiletý Can Bonomo pochází ze Smyrny, sídla starobylé židovské komunity. Internetový server Eurovize, EuroVisionary, popisuje jeho hudbu jako „typicky istanbulskou“, ovšem mezi hudebními styly, které na něj měly vliv, zmiňuje například i slavnou britskou kapelu Beatles. Bonomo hraje na kytaru od osmi let, zpěvu popmusic se věnuje od sedmnácti. Jeho písně (které si píše sám) hraje mnoho populárních tureckých rozhlasových stanic, objevil se i ve vysílání mezinárodních hudebních televizních stanic. K účasti v soutěži jej vybrala odborná komise, jmenovaná zástupci turecké veřejnoprávní televize a rozhlasu. Letošní ročník soutěže se bude konat v květnu v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku. Členským státem Eurovize, a tedy i účastníkem soutěže, je i Izrael.
celý článek
Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský ostře kritizoval žádost obhájce Petra Kočího o odvolání soudního znalce Michala Mazla z případu jeho klientky Lucie Šlégrové (o níž jsme informovali včera). Podle jeho názoru je hlavní argument, jímž Kočí žádost zdůvodňuje, tedy údajný židovský původ soudního znalce, je nejen neopodstatněný, ale také nepřijatelný z hlediska profesionální etiky. „Být předsedou advokátní komory, tak bych takového obhájce doživotně vyškrtl ze seznamu advokátů,“ řekl Rychetský. S předsedou Ústavního soudu se shoduje i mnoho dalších právních expertů. Podle Karla Bačkovského, působícího na odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, je Kočího žádost jednoznačným zneužitím procesního práva. Autor etického kodexu advokátské komory řekl, že postup Petra Kočího snižuje vážnost advokátského stavu. Obhájce se naopak nepřímo zastal jeden z právních poradců prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf, podle něhož je v případě podezření z podjatosti třeba vzít v úvahu. Uvedl, že kdyby případ soudil on, vyžádal by si více informací.
celý článek
Íránská média dnes přinesla zprávu o smrti Mustafy Ahmadí Rošana, jaderného fyzika a jednoho z vedoucích pracovníků laboratoří na obohacování uranu v provincii Isfahán. Dvaatřicetiletý Ahmadí Rošan se stal v Teheránu obětí atentátu, o život jej připravila nálož umístěná v jeho autě. Přestože se k vražednému útoku nikdo nepřihlásil, íránské úřady z jeho spáchání okamžitě obvinili izraelské tajné služby. „Jednalo se o magnetickou bombu, stejně jako v případě dřívějších vražd našich vědců. Je to práce sionistů,“ řekl zástupce guvernéra isfahánské provincie Safarálí Baratlú. K několika podobným útokům skutečně došlo již dříve. Teherán za jejich pachatele pokládá Spojené státy americké a Izrael. Jakékoli spojení těchto zemí s atentáty však nikdy nebylo prokázáno.
celý článek