Paul Flynn, labouristický poslanec dolní sněmovny parlamentu Spojeného království, se včera (7.12.) omluvil za svá nedávná slova na adresu britského velvyslance v Izraeli Matthewa Goulda. Minulý týden přinesl britský list The Jewish Chronicle informaci o tom, že Flynn zpochybnil Gouldovu loajalitu vůči Británii. Poslanec se pozastavil nad tím, že na rozdíl od dřívějších velvyslanců je Gould židovského vyznání, což prý může vzbuzovat podezření, že straní zemi, v níž působí. Flynn o diplomatovi hovořil jako o „člověku, který se otevřeně prohlašuje za sionistu“. Na to si prý stěžovaly dvě voličky z jeho domovského obvodu, Pippa Bartolottiová a Joyce Giblinová. Ty byly letos v červenci zadrženy izraelskou policií během demonstrace proti námořní blokádě pásma Gazy, jíž se zúčastnily, a strávily krátký čas ve vazbě. Flynn prohlásil, že podle obou žen Gould „zastupoval zájmy izraelské vlády, a nikoli zájmy dvou britských občanů“.
celý článek
Sbližování palestinské vládní strany Fatah a radikálního hnutí Hamás, ovládajícího pásmo Gazy, dostalo novou trhlinu. Hamás se totiž bude ochoten zúčastnit parlamentních a prezidentských voleb, plánovaných na květen, jedině tehdy, budou-li se konat i ve Východním Jeruzalémě, obývaném převážně Araby. Ten je přitom pod kontrolou izraelských úřadů a palestinská samospráva nad ním legislativní pravomoc nemá. Nejmenovaný zdroj, blízký současné palestinské vládě, sdělil deníku Haaretz, že Fatah tuto podmínku pokládá za účelový krok, jímž chce politickou dohodu obou stran. Požadavek Hamásu je totiž podle palestinského zdroje nesplnitelný, neboť Izrael, odmítající rozdělení Jeruzaléma, volby na území města nikdy nepovolí.
celý článek
Izraelský ministr zahraničních věcí Avigdor Lieberman se včera v Moskvě setkal s ruským premiérem Vladimírem Putinem k diskuzi o aktuálních politických problémech. Podle ruské tiskové agentury Itar-Tass při té příležitosti prohlásil, že nedělní parlamentní volby pokládá za svobodné a demokratické. Ministr dodal, že v tomto názoru se shoduje s izraelskými delegáty, kteří spolu s ostatními zahraničními pozorovateli dohlíželi na regulérnost voleb. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přitom tento týden prohlásila, že se volby za spravedlivé ani demokratické označit nedají. Narážela tím na četné zprávy o narušování volební kampaně menších opozičních stran a policejním sledování jejich příznivců. Téměř polovinu poslanců v dumě získala doposud vládnoucí Putinova strana Jednotné Rusko. Ta však přesto výrazně oslabila: oproti více než 64 procentům hlasů z předchozích voleb v roce 2007 jich nyní získala přibližně 49,5 %. To sice znamená, že sice udrží většinu parlamentní většinu, výsledek je ale přesto vykládán jako zklamání pro premiéra Putina a prezidenta Medveděva.
celý článek